České Budějovice rozhodně stojí za výlet.

Vydáte se přes Šumavu od hotelu Bergknappenhof směrem na Bayerisch Eisenstein, pokračujete do Železné Rudy a dostanete se České Budějovice asi po 135 minutách. Čeká na vás největší město jižních Čech, které není známé jen svým chutným pivem.

Dlouhá pivní tradice sahá až do roku 1795. Najdete ho také v České Budějovice nejstarší výrobce tužek na světě. České Budějovice byly založeny českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 a důležitou roli sehrála skutečnost, že se jedná o soutok Vltavy a Malce. V té době byly tyto řeky využívány k přepravě soli, obilí, grafitu nebo sádry, takže dnes můžete na osobních lodích vidět neobvyklé památky České Budějovice házet. Barokní radnice stojí na náměstí Přemysla Otakara II., která má tři věže a byla původně postavena v renesančním stylu, ale kolem roku 1730 byla barokně přestavěna.

V závislosti na denní či roční době si můžete poslechnout zvonkohru, kterou vyrobil pasovský podnikatel. 16 počítačem řízených zvonků může hrát 80 různých melodií. Náměstí Přemysl-Ottokar-II.-Platz, českobudějovické tržiště, které v minulosti sloužilo nejen k oslavám, ale i jako popraviště. Uprostřed údajně čtvercového tržiště (ne úplně pravda s rozměry 132 m x 137 m) se nachází Samsonova kašna, se svým průměrem 17 m jedna z největších kašen v České republice.

Legenda o bláznivém kameni, který lze najít u kašny, říká, že kdo přes ni nevědomky překročí po 22. hodině, už nenajde cestu domů. Takže přes něj nepřelézejte, nenajdete tak cestu domů do hotelu Bergknappenhof. Za vidění stojí dva kostely svatého Mikuláše a kaple Bojí se Krista. Nedaleko svatého Mikuláše se nachází Černá věž, postavená v gotickém a renesančním stylu. Zvonice je vysoká přes 00 m a má 72 pater. Z vrcholu je nádherný výhled na město, zámek Hluboká nebo Berk Klet. České Budějovice jsou také univerzitním městem a diecéze patří ke katolické diecézi pražské. Ale vzdělávat se nemůžete jen kulturně, můžete se procházet po dlouhých stezkách podél řek přírodními rezervacemi s rybníky a vodními, bažinnými a lučními ekosystémy.

Zdroj obrázku: Autor Julian Nitzsche – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45525178